Zdejší farníci byli až do roku 1869 přifařeni ke sboru v Jasenné. Dlouhou dobu usilovali o postavení svého chrámu Páně. Jejich tužby byly naplněny povolením stavby, která započala 22.6.1870. Základní kámen ke stavbě kostela byl posvěcen již 2.2.1870 a dokončena byla roku 1890.
Stavbu řídil vsetínský architekt Urbánek a stála 23 tisíc zlatých. Peníze se složily ze sbírek na Moravě, ve Slezsku i Uhrách. Sama církev věnovala více než 2000 zlatých a významnou částí byl i příspěvek od státu. V roce 1874 byl namalován oltářní obraz „Poslední večeře Páně“. Obraz namaloval malíř Linchman, o dva roky později byly zakoupeny varhany. Od roku 189O zvonily ve věži kostela tři bronzové zvony, které nesly jména: „Víra“, „Naděje“, „Láska“. Během I.sv.války (1917) byly zrekvírovány včetně píšťal od varhan. Roku 1918 byly přivezeny 3 nové ocelové zvony, které se však s bronzovými nedají vůbec srovnat.
O pět let později byly instalovány věžní hodiny. V roce 1895 byl kostel vysvěcen. V roce 1893 se překryla původní šindelová střecha bílým plechem. Zásadní rekonstrukcí prošel kostel v roce 1947. Byla renovována střecha, zavedena elektrifikace varhan i zvonů. Poslední větší úpravy pochází z roku 1984, kdy byl kostel nově omítnut. Skromnost interiéru svědčí o skutečnosti, že lidé, kteří jej stavěli nebo přispívali na jeho dostavbu, vnesli do jeho zdí místo bohatství lásku.
Byla dokončena v roce 1870 a od této doby je obývána faráři. V roce 1957 byla podle návrhu ing. Bareše velkolepě přebudována. Kromě bytu faráře je zde shromažďovací místnost pro nedělní školu, pro přípravu konfirmandů i pro schůze staršovstva. Po dokončení rekonstrukce byla více než deset let též sídlem spořitelny. Největší zásluhu na jejím přebudování a dnešním důstojném stavu má farář Jan Nechanický. V letech 2007-2011 došlo k zateplení fary, výměně střešní krytiny, vybudování nové kanalizace a napojení na obecní vodovod. Zmodernizovalo se sociální zařízení v bytě i ve sborových prostorách. V okolí fary se nachází přírodní odpočinkový koutek s dětským hřištěm, vybudovaným panem farářem Vlastimilem Kovářem, který měl velkou zásluhu na zavedení ekumenických bohoslužeb věřících v širokém okolí.
Stojí na původním místě v průčelí kostela přes hlavní silnici. Jeho nevýhodou je blízkost rušné silnice. Několikrát byl upravován a dnešní podoba pochází z roku 1996. Je místem posledního odpočinku pro evangelíky z Pozděchova a Prlova.